Pozemek se nachází v prostorově „uzavřeném“ prostředí starší obytné lokality v Plzni, v části Nová Hospoda, nacházející se v jihozápadní části Plzně. Jedná se o lokalitu rozsahem nevelkou, tvoří ji oblast s rodinnými domy ve vlastních zahradách. De facto všechny objekty v dosahu na dohled jsou přízemní + podkroví, resp. s využitým suterénem.Stavba částečně využívá rovinnosti terénu, a to především ve výškovém osazení vlastního objektu. Objekt je osazen v přímé návaznosti na venkovní terén, s vazbou na umístění venkovních pobytových terénních teras i logickým výškovým osazením vstupního patra plus minus v úrovni okolního terénu. Dům byl navržen ve východní části pozemku a využívá jižní a západní část zahrady před obytnou částí domu jako logické „rozšíření“ obytného prostoru, včetně jeho pohledového „zapojení“ do všech jednotlivých obytných částí. Novostavba RD se skládá z jednoho objektu, tvarově děleného na 2 základní hmoty: přední vyšší hmotu vstupního a de facto obytného patra, a zadní, severní – nižší část – ve které jsou umístěny víceméně obslužné prostory domu. Obě části jsou do sebe „zaseknuty“ a jsou zastřešeny šikmými, pultovými střechami.Hlavní vstup na pozemek i vjezd (vstupní branka i vjezdová brána) s možností krátkodobého parkování na částečně zpevněné zatravněné ploše je v západní části pozemku, dle navázání na stávající komunikaci i v souladu se záměrem co nejlepšího využití plochy pozemku, tedy se záměrem využít západní část pozemku více pro „pomocné“ aktivity a co největší část zelené plochy zahrady zachovat pro relaxační a obytné vyžití.

Hmota objektu je materiálově i charakterově jednotná, byť jsou v exterieru navrženy 2 základní barevnosti. Velikost i tvary jednotlivých částí (hmot)  jsou definovány konkrétními požadavky na velikost jednotlivých vnitřních prostor, a to jak z hlediska typologického, tak z hlediska konkrétních požadavků investorů.

Výraznější prosklení v obytných prostorech při jižní a západní fasádě je nedílnou součástí myšlenky návrhu, relativně velká prosklená plocha v obytném prostoru umožňuje optické propojení vnitřního obytného prostoru s vnějším, tedy s prostory teras a zahrady, výraznou součástí obytného prostoru v přízemí je otevřenost, prosvětlenost a určitá „blízkost“ vnější zeleně. Celý objekt se více otevírá směrem na jih a částečně i na západ), a to jak z důvodu orientace ke světovým stranám, tak z důvodu výhledu do soukromí zeleně a v neposlední řadě z důvodu polohy vůči ostatním stavebním objektům v okolí, resp. z důvodů snahy o získání maximálního soukromí, a to jak uvnitř objektu, tak i při pobytu na zahradě. Hmotu objektu uzavírá jednoduchá a logická konstrukce pultové střechy. Tato konstrukce umožňuje téměř maximální využití vnitřního prostoru objektu, v celém domě nevzniká žádný nevyužitý prostor.

Obytný prostor s jídelnou i dětské pokoje mají přímý výstup ven na terén, a to jednak na užší jižní terasu, a dále pak na krytou – sklem zastřešenou - terasu na západní straně (v době focení prvních fotek ještě nebylo zastřešení terasy zrealizováno), kterou bude možné využívat i při nepřízni počasí v letním období. Terasy jsou navrženy pevné kamenné, které volně přechází do zeleně zahrady.

Nad prosklenými plochami u jižní terasy jsou navrženy nerezové slunolamy pro částečné zastínění okenních ploch v letním období. Kamenné terasy nevystupují nad okolní terén a stávají se tak součástí okolní zahrady.

Dominantním a charakteristickým prvkem interiéru je krbová stěna, která tvoří současně také prostorové oddělení od páteřní komunikace domem, do které se ze dvou stran zasouvají posuvné dveře. V zavřené poloze je obytný protor chráněn a nerušen provozem na chodbě, naopak v otevřené poloze je střední krbová stěna pouze „krbovým pilířem“ a protor chodby je přirozenou součástí obytné plochy, při čemž komunikace zůstává stále zachována. V návrhu domu se podařilo důsledné zónovat denní – společenský (na jižní a západní straně) a večerní – soukromý (na východní a severní straně) režim a obyvatelé domu tak mají každý své soukromí dle vlastní potřeby přesto, že je to dům přízemní a zóny nevznikají přirozenou cestou jako při výškovém řazení.